Bylanka – aneb máme se na co těšit?

V roce 2007 provedl správce říčky Bylanky, podnik Povodí Labe s.p., závod Pardubice, pravidelnou údržbu části trasy koryta na k.ú. Popkovice Člověku neznalého poměrů ve vodním hospodářství v ČR na první pohled zamrazí při pohledu na dílo, vyvedené takřka přesně obdobně, jak bylo zvykem za hegemonie zupáckých pohunků Velkého meliorátora.

V úseku toku mezi říčními kilometry 2 a 4,2, mezi obcemi Popkovice a Třebosice, v trase kopírující východní hranici areálu letiště, došlo k bezprecedentní likvidaci většiny zpevňujících břehových dřevin, k asanaci naplavenin a sedimentů, až na tvrdé betonové opevnění koryta.

Pro objasnění souvislostí ale nejprve nahlédněme do nedávné historie Bylanky v těchto místech. Její původní rozmanitou podobu zachycuje přiložená mapa Stabilního katastru z první poloviny 19. století. Ve století následujícím, vlivem rozvoje letiště, byla říčka napřímena. Později, v době běsnění melioračních snah v 70. letech 20. století, bylo koryto ještě necitlivěji upraveno, zkanalizováno a tvrdě svázáno do železobetonového korzetu stoky, plynoucí poslušně v hlubokém zářezu, připomínajícím, spíše nežli vodohospodářský objekt, stavbu vojenského ženijního stavitelství.

Přitom zdejší opevnění melioračními deskami je zcela nepřiměřené povodňové ochraně tohoto místa, ležícího mimo jakoukoliv zástavbu. Naopak zdejší plochy, ležící mimo jakékoliv konfliktní zájmy, při provedení vhodných revitalizačních a krajinářských úprav, by ke tlumení povodňových průtoků a tím k účinné ochraně Popkovic a Svítkova přímo vybízely.

Pro provedenou údržbu je navíc naprosto příznačné nerespektování vtoků odlehčovacích ramen Bylanky (Čívická svodnice), odvádějících přebytečné průtoky přímo do Labe. I tyto potoky jsou však neoddělitelnou součástí člověkem vyprojektovaného systému v ovlivněném vodním režimu území. Na zprůtočnění jejich ústí v korytě Bylanky se při údržbě jaksi zapomnělo…

A tak údržba přinesla jen další draze zaplacené narušení vyvíjejících se potočních vrbin a olšin, které poskytovaly nesčetné hnízdní možnosti pěvcům naší kulturní krajiny. Především vrbové porosty svou extrémní transpirační schopností přispívaly k výparu vody z toku do atmosféry, skupenskou přeměnou vody v páru ochlazovaly místní mikroklima a také napomáhaly obnovit po léta přehlížený malý vodní cyklus. Jen chabým pokrytectvím z povinnosti je pak výsadba několika desítek drahých a hlavně pro tento účel nevhodných alejových stromů (vesměs Quercus petraea, Tillia cordata) podél toku. Tímto neodborným zásahem ze strany Povodí Labe s.p. (skutečně postaveným přesně proti duchu současných poznatků vodního hospodářství, čili hospodaření s vodou v krajině v pravém slova smyslu) byly též narušeny některé skladební prvky kostry ekologické stability, konkrétně dva lokální biokoridory a samozřejmě na ně navazující a závislé prvky. Odpovědným pracovníkům Povodí Labe lze pouze doporučit zvýšení odborných kvalit samostudiem patřičné literatury, abychom již nemuseli dále slýchat posměšné „projektant – ignorant“

Typickým paradoxem je, že ekologicky příznivá správa vodních toků je přímo zakotvena v zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách, v § 23a je mezi povinnostmi správce toku uvedeno: „zamezení zhoršení stavu, zajištění ochrany, zlepšení stavu, obnovu všech útvarů vod a dosažení dobrého stavu všech útvarů povrchových vod, v případě umělých a silně ovlivněných vodních útvarů pak dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu„. Zákon o vodách ukládá správcům dále přímo povinnost provádět vodohospodářské revitalizace (§ 47):“povinnost obnovovat přirozená koryta vodních toků, zejména ve zvláště chráněných územích a územních systémech ekologické stability„. Platná evropská rámcová směrnice 2000/60/ES o vodách také reflektuje důležitost vody pro veškerý život: „Voda není komerčním produktem jako ostatní výrobky, ale spíše dědictvím, které musí být chráněno, střeženo a takto s ním nakládáno“ . Zdůrazňuje potřebu dlouhodobé ochrany vodních zásob a stanovuje dosažení tzv. „dobrého stavu“ povrchových a podzemních vod jako prioritní ekologický cíl s požadavkem jeho dosažení do roku 2015, přičemž jako rozhodující ukazatele o stavu vodního toku pak směrnice uvádí: „složení a četnost vodní flóry, druhovou pestrost bezobratlých a ryb, celkovou biomasu v toku“ (posuďte současný stav Bylanky dle těchto kritérií…). Případ Bylanky bohužel v poměrech vodního hospodářství ČR v pojetí podniků Povodí a Zemědělské vodohospodářské správy jakožto majoritních správců toků není rozhodně ojedinělým.

Několik fotografií znázorňuje stav Bylanky v zájmovém území po zásazích v roce 2007:

bylanka_2008_1_small bylanka_2008_4_small
Nadměrně zahloubené
koryto Bylanky u Popkovic na
hranici areálu letiště
připomíná ze všeho nejvíce
protitankový příkop
Tvrdě opevněné koryto Bylanky absolutně ztratilo samočistící funkci a většinu biologických schopností, jichž je každý vodní tok nositelem
bylanka_2008_3_small bylanka_2008_5_small
 Vtok do jednoho z odlehčovacích ramen pro případ nadměrných povodňových průtoků – letitým zanedbáním údržby je zanesen a tudíž nefunkční

Surově potlačená vegetace se nedá vymítit navždy. Boj proti přírodním procesům je sice velmi nákladný, avšak marný. Je s podivem, že se ještě „vodohospodáři“ nedokázali v praxi poučit

 bylanka_2008_8_small  bylanka_2008_9_small
 I tato stavební akce se stala vhodnou kulisou k zahrnutí rozličných odpadů tam, kam oko běžného kolemjdoucího nevidí (pěkné to dědictví budoucím generacím)

Koryto Bylanky, napřímené jako tobogán přesně dle v tuzemsku oblíbené zásady „nechť naše problémy řeší soused“ (v tomto případě lidé, žijící níže po toku říčky)

 bylanka_2008_10_small  bylanka_2008_11_small

Napřímené souvislé koryto, úplně v popředí je znatelné poškození a vytržení několika melioračních desek. Toto je u tvrdě opevněného koryta havarijní stav, který při velké vodě hrozí daleko katastrofálnějšími následky, nežli kdyby se opevnění odstranilo zcela a řízeně

Stavítko na odlehčovací Čívické svodnici je léty absence údržby poškozené, propouští málo vody. Sem, několik metrů od koryta Bylanky, kde by úprava byla podstatná a prvořadá, ale projektanti údržby nedohlédli

převzato ze serveru krajinazp.ic.cz

 

Napsat komentář